DNA profil — část 2

---

Vážení chovatelé, majitelé, v předchozím článku jsme vás informovali o DNA profilech. Nyní vám chceme prezentovat praktické využití DNA profilu při sestavení vhodného rodičovského páru. Obsahem je nejenom podrobný výklad, ale i další zajímavé a důležité informace.

Podrobný výklad:

Autorem následujícího článku je paní Robešová z Klubu chovatelů švýcarských salašnických psů a je uveden s jejím souhlasem. DNA profil je soubor čísel, podle kterých je možná jednak identifikace zvířete a jednak výběr partnerů vhodných pro další plemenitbu. Některé informace byly přizpůsobeny potřebám našeho klubu.

1. Co ta čísla a písmena znamenají?

Písmenný text je název lokusu na chromozómu a dvě čísla jsou velikosti alely na jednotlivých chromozómech. Když si to přeložíme do nevědeckého jazyka a použijeme přirovnání pro lepší pochopení, dostaneme následující: pes má 78 chromozómů, vždy dva tvoří pár. Máme tedy 39 párů chromozómů. Představme si je jako knihovnu, která má 39 knih, každou vždy dvakrát – celkem tedy již zmíněných 78 knih. Místo na chromozómu si představme jako stránku jednotlivé knihy a číslo jako počet slov na této stránce. Takže pro genetika má na lokusu INU005 alela na jednom chromozómu velikost např. 124, na druhém např. 126. My ostatní si můžeme představit, že v dané knihovně má majitel dvě vydání Babičky Boženy Němcové a jedno má na straně např. 123 celkem 124 slov a druhé na téže straně 126 slov.

2. Jakých hodnot ta čísla nabývají?

Čísla jsou různá, někdy obě dvě stejná. Někdy může číslo chybět, v našem přiblížení to znamená, že se z určitého důvodu nepodařilo spočítat počet slov na stránce. Nelze říct, že některé číslo je dobré a jiné špatné. Žádoucí je, aby v „knihovnách“ našich psů bylo co nejvíce vydání knih, tedy aby počet alel v daném lokusu byl co největší. Čím více „vydání“ v naší populaci je, tím spíš najdu vhodného partnera pro své zvíře. Pokud by se totiž stalo, že bude k dispozici jen jedno vydání, najdeme tam méně informací. A bude-li organismus ve své knihovně někdy hledat radu, nemusí ji tam najít. V praxi to může znamenat zjištění, že všichni naši psi mají např. dispozici k nějaké chorobě.

3. Jak vyberu vhodného psa pro svoji fenu?

To je vlastně základní důvod, proč se tyto testy dělají – výběr geneticky nejvhodnějšího partnera. Použijeme-li opět příměru, hledáme takového jedince, který má ve své knihovně rozdílné knihy. Respektive aby potomci měli jiné knihy než rodiče. Zde je nutno říct, že oba rodiče předávají do svých pohlavních buněk vždy jen jednu alelu. Jinou mluvou řečeno, každý z rodičů přispívá do knihovny potomka jen jednou knihou. Potomek, má-li mít svých 2 × 39 knih, dostává vždy jednu od otce a jednu od matky. Zamyslíme-li se nad tímto faktem, logicky usoudíme, že je lepší, když bude mít potomek dvě různá vydání knih, než kdyby měl dvě knihy naprosto totožné. Proto, když víme, jaké knihy má matka, hledám otce s „jiným vydáním“ téže knihy. Pokud si zopakujeme fakt, že každý z rodičů předá potomkovi náhodně jednu ze svých knih a u potomka se musí sejít dvě, mohou nastat následující možnosti (budeme sledovat vždy jen jeden lokus = stránku v knize). V tabulce uvádíme na jedné straně možnosti, které nabízí otec a na druhé straně možnosti matky. Mohou nastat vždy čtyři kombinace uvedené ve středových čtvercích:

A. otec má hodnoty 124 a 124, matka má 124 a 124.

Potomci dostanou od rodičů vždy jen alelu 124, toto křížení tedy nic nového nepřinese.

B. otec má hodnoty 124 a 124, matka má 126 a 126

Potomci mohou dostat od otce pouze alelu 124, od matky pouze 126. Výsledkem je, že se všichni budou lišit od svých rodičů – budou mít ve svých „knihovnách“ dvě rozdílné knihy, i když všichni ty stejné.

C. otec má hodnoty 124 a 126, matka také 124 a 126

Tady už potomci získávají 3 různé kombinace knih, možnosti – 124/124 a 126/126 – jsou méně vhodné.

D. otec má hodnoty 124 a 126, matka má 124 a 120

Tady už potomci získávají 4 různé kombinace knih, jedna možnost – 124/124 – je méně vhodná.

E. otec má hodnoty 124 a 126, matka má 120 a 128

Nejvhodnější kombinace rodičů. Všichni potomci mají jiné kombinace alel (knih) než rodiče.

4. Jak tedy hodnotit výsledky DNA profilů?

Geneticky cennější zvíře je to, které má ve své „knihovně“ co nejvíc druhů knih. Vidíme-li tady 18 dvojic čísel, žádoucí je, aby dvojice obsahovala vždy rozdílná čísla. Hledám-li psa pro svoji fenu, vezmu si její profil DNA, profil DNA vybraného psa a hodnotím zvlášť jednotlivé lokusy (knihy) tak, jak je naznačeno v tabulkách výše. Přemýšlím, kolik kombinací v daném lokusu může u potomků nastat. A může mi vyjít pro jednotlivé psy třeba toto:

Závěr: nejvhodnějším psem je pro naši fenu pes č. 3.

Proč? Protože spojením těchto dvou jedinců může vzniknout největší množství kombinací u jejich potomků.

5. Proč hodnotíme pouze 18 míst na chromozómech?

Chromozóm je z hlediska genetického popisu obrovská věc. Pokud se budeme držet přirovnání ke knihovně, bude se počet „knih“ v ní pohybovat v řádu statisíců!! Není tedy technicky možné popsat každého jedince do posledního písmenka. Těchto 18 míst je jakási dohoda mezi odborníky, tvoří to jakýsi průřez stavu všech chromozómů. V knižním přirovnání se odborník ptá na jednu knihu z oblasti kuchařek, jeden román, jeden cestopis a třeba jednu knihu pohádek. Tím získá přehled o celé knihovně. Pokud by se zabýval pouze kuchařkami, zjistí například, že je majitel velmi dobře vybaven, ale naprosto mu unikne, že v knihovně je velmi malý výběr cestopisů.

6. Jak získat DNA profil svého zvířete?

Analýza DNA se provádí ze vzorku krve, případně ze stěru tzv. bukální sliznice (sliznice ústní dutiny), přičemž laboratoř Genomia preferuje pro profilování vzorek krve. V případě analýzy profilů ze stěrů laboratoř opakované analýzy nehradí. Odběr vzorku musí provést a potvrdit veterinář. Vzorek se zašle poštou spolu s vyplněnou průvodkou do laboratoře. Majitel zvířete pak získá nezfalšovatelný doklad o stavu alel svého psa. Kromě využití při hledání vhodného partnera lze tímto profilem garantovat původ štěňat při případných paternitních sporech. Doufám, že chovatelé pochopí, že DNA analýzy nejsou nějakým novým výmyslem, který je k ničemu a jen bude stát chovatele další peníze. Je to věc nyní běžně používaná v oblasti kriminalistiky, její výsledky jsou vysoce objektivní. Možná proto budou tyto metody u části chovatelů neoblíbené, nelze je totiž zfalšovat. Mělo by být v zájmu všech zodpovědných chovatelů využívat výsledky DNA analýz v plemenitbě. Je to v současné době nejlepší způsob, jak udržet genetickou variabilitu a tím i zdraví plemene.

A jaká je situace?

Především peruánští naháči jsou plemenem, které má úzkou chovnou základnu a chovní jedinci jsou si relativně dost blízce příbuzní. O to větší význam pro jejich budoucnost má objektivní sledování vzájemné příbuznosti. V současnosti používáme k sestavování chovných párů výpočty koeficientů příbuzenské plemenitby (Fx). Je to však jen teoretické číslo, jakási pravděpodobnost, že dotyčný pár bude co nejméně příbuzný. Stanovení DNA profilu by nám mohlo pomoci k přesnějšímu výběru partnerů a ke snížení příbuznosti uvnitř našich klubových plemen. Oběma plemenům by jistě velmi prospělo, kdybychom znali DNA profily co nejvíce zvířat. Ideálně všech, což ovšem není v praxi proveditelné. Pro začátek by bylo nejdůležitější znát DNA profil nejstarší žijící generace a pak jedinců, kteří se účastní nebo se chystají účastnit chovu. Chcete-li, aby nám dělali radost i další generace zdravých číňanů a peruánů, nechte tomu svému udělat analýzu DNA a pošlete nám výsledky!

Spolupráce na článku: K. Šimčáková, H. Kocmanová, E. Linhartová

Autor: K. Šimčáková  (17. 02. 2012)