Eklampsie

Naší Cusco se narodila štěňátka dne 23.12. 2007 po pro nás velmi strastiplných 64 dnech Cusčiny březosti. Narodilo se 9 štěňátek, všechna s nižší porodní váhou než jsme u našich fenek zvyklí. Hned bylo vidět, která štěňátka jsou života schopnější a o která se budeme prát. Dvě štěňátka opravdu neměla sílu, přežila pouhých 7 dní. Ostatní se měla a mají čile k světu, i když za naší vydatné pomoci. 7 štěňátek je přeci jenom síla a ještě když jsou všechna hodně žravá a do světa dravá. Cusco se konečně rozhodla, že bude pořádně žrát, aby všechna přeživši štěňátka mohla dobře živit, my jí k tomu dodávali kvalitní výživu 3 x denně v podobě granulí , k tomu větší množství tablet calcia. Štěňátek bylo 7 a my je hodně dokrmovali, abychom Cusco ulevili, přesto jsem měla pocit, že z Cusco sají kromě mléka i něco víc. Nemýlila jsem se. 17-tý den po porodu nad ránem, Cusco vyskočila od štěňátek, spadla, vyprázdnila se a nemohla vstát, bylo to hrozné. Na štěstí mám vynikajícího veterináře a pohotovost na veterinární universitě velmi blízko. Všechny včetně svého manžela zootechnika jsem okamžitě zalarmovala. Odnesli jsme ji do auta a já jela na pohotovost, na universitě se o ni začala starat sestřička z porodnice do chvíle než přijel veterinář porodník, který ji hned odebral krev, dal infuzi a nitrožilně calcium. Řekl mi, že se jedná o eklampsii, tj. velký nedostatek vápníku, která se vyskytuje hlavně u malých plemen u početných vrhů, ale hlavně je často i smrtelná. Vysvětlil mi, že calcium v tabletách se z větší části vyloučí, tělo jej špatně přijímá, proto je lepší vápník tekutý nebo v injekci. Za dvě hodiny jsme odcházeli z pohotovosti s očekáváním, že se vše bude opakovat. Cusco nesměla ke štěňátkům, my ji museli 24 hod.pozorovat, při sebe menším problému ihned přijet. Ve dne to šlo, Cusco ležela poblíž štěňátek a stále je kontrolovala, asi ji nebylo nejlépe, proto za nimi ani nechtěla. Přišel večer, abychom měli jistotu, že Cusco za štěňaty nepůjde, vzali jsme ji do ložnice, Cusco místo v pelechu, ležela u dveří, hlídala mě a čas od času, když jsem nekrmila, je chtěla štěňata alespoň vidět, přivedla jsem ji k nim, podívala se jako by je počítala a šla za mnou do ložnice.S manželem jsem měli krmící služby, on ve dne a já v noci, Cusco nás a štěňata stále kontrolovala, 3 x denně jsem ji pouštěli štěňata nakrmit, když od nich odcházela, štěňata strašně pištěla a naříkala, jako by věděla, že je matka opouští. V naši nepřítomnosti bohužel musela být mimo dosah štěňat. Dnes jsou již štěňata převedena , krmí se samostatně, Cusco jako dobrá máma je stále pozoruje, někdy za nimi skočí a dokrmí je a štěňata se na ni vrhají, pokud s nimi zůstane, tak se k ní přitulí a spokojeně usínají. Chovám štěňata různých plemen již mnoho let, s eklampsií jsem se zatím naštěstí setkala po prve. Život štěňat u matky patří v životě štěňat k tomu nedůležitějšímu a má obrovský vliv na vývoj jejich povahových vlastností . Všichni víme, že štěně, které odejde o matky, se v novém prostředí chová naprosto jinak nežli tomu je ve smečce s matkou.

Autor: Hana Kocmanova  (23. 01. 2008)